Historie města

Počátky leží v krajině Českomoravské vrchoviny, v kopcích pokrytých lesy, s bohatstvím rybníků, pramenů potoků, které jsou počátky velkých řek. Odtud město odvozuje původ svého jména. Pramenem Nežárky je Počátecký potok, jehož soutok s říčkou Žirovničkou je nejnižším místem počátecka (570 m). Jihovýchodně od soutoku se vypíná nejvyšší vrchol Vysočiny - Javořice (837m). Původně Počátky nejspíš představovaly pouze trhovou vesnici. Dodnes je patrný starý půdorys osady - ulice podél cesty (spojující Jihlavu a Jindřichův Hradec), rozšiřující se ve střední části, kde došlo k založení kostela. Podle archeologických nálezů i písemných zpráv osídlení Počátecka nesahá dále než do 2. pol. 13. stol., což ovlivnil fakt, že se nacházíme na Českomoravské vrchovině, tj. v nadmořské výšce kolem 600 - 750 m n. m., v oblasti, která k usazení díky kamenité půdě, bažinám a rašeliništím příliš nelákala. Navíc krajinu po celé 12. století a pravděpodobně ještě v 1. pol. Století třináctého pokrýval prales, tvořící přirozenou zemskou hranici s Moravou. Oblast se zalidnila až během německé kolonizace, která postupně pronikala proti proudům říček a potoků i do výše položených míst.
Nejstarší písemná zpráva pochází z konce 80. let 13. stol. (nejspíše se váže k r. 1289, který byl oficiálně uznán i pro oslavy 700 let Počátek v r. 1989). Prvním známým majitelem je Vítek ze Švábenic, respektive jeho manželka Perchta z Kralovan, která mu Počátky přinesla věnem. Další majitel se uvádí Štěpán z Březnice až v 50. letech 14. stol. Majiteli Počátek se v r. 1389 stali Páni z Hradce. Tomáš Pešina z Čechorodu uvádí, že město za věrnost Menhartovi z Hradce během husitských válek získalo v r. 1439 právo zbudovat zděné hradby. Bohužel se privilegium s touto milostí nedochovalo, nejstarší máme až z roku 1504.
Hospodářský rozmach města je patrný od 2. pol. 19. st., kdy zde bylo otevřeno hned několik továren, z nichž některé fungují dodnes, dále byla založena celá řada institucí a spolků. Největší turistický ruch město zažívalo na začátku 20. století, kdy bylo vyhledávaným rekreačním místem pro čisté ovzduší i léčivou vodu. V blízkém okolí leží Lázně sv. Kateřiny, které byly v tomto období velmi populární zvláště mezi pražskou smetánkou – navštívila je celá řada známých osobností, např. Julius Zeyer, bratři Čapkové…
Právem jsou počátečtí pyšní na svého rodáka Otokara Březinu, nejvýznamnějšího básníka českého symbolismu. Narodil se rodičům Ignáci Jebavému a Kateřině Fákové jako druhorozený syn ze třetího manželství, Po ukončení školní docházky na počátecké škole, odešel studovat do Telče. Po působení v Jinošově, Nové Říši odešel do Jaroměřic, kde je i pochován. V jeho sousedství prožíval dětství jiný významný umělec, hudební skladatel Vítězslav Novák, který v Počátkách získal své první hudební vzdělání.
Z  Počátek můžete vycestovat autem, na kole nebo pěšky, po vyznačených stezkách, do Telče, Studené, Jindřichova Hradce, Kamenice nad Lipou, Pelhřimova, Horní Cerekve (všechna města do vzdál. 25 km).

Kronika města Počátky je vedena od roku 1923 s retrospektivním zápisem od r. 1853

V roce 1836 za purkmistra Dominika Skaly byla pro vedení kroniky pořízena kniha v kožených deskách. Tehdy byla také vyplněna první strana, ale více záznamů pořízeno nebylo. Až po vydání zákona o pamětních knihách s účinností od 31. 1. 1920 byl za starosty Jana Solaře ustaven kronikářem PhMgr. Dominik Navrátil, který do této knihy vepsal první řádky.

    První kronikáři zapisovali události chronologicky, v ucelených kapitolách byly zapsány události, které byly dopisovány retrospektivně. Zápisy v kronikách mají svůj vývoj, zvláště krásné kroniky vytvořil Josef Čapek. Forma zápisu se změnila nejen z hlediska obsahu, ale i členění jednotlivých kapitol, kde má každá kapitola svou chronologii. V současnosti obsahuje kronika deset hlavních kapitol: Nejvýznamnější události, Počasí, Obyvatelstvo, Výpisy ze zasedání rady a zastupitelstva, Hospodaření města, Výstavba, Zemědělství, Školství, Kultura a volný čas, Péče o obyvatelstvo.

    Po roce 1990 byla obnovena Letopisecká komise, která je poradním orgánem rady města, kterou je zřizována a je nápomocna kronikáři při tvorbě zápisů.

   Od roku 1979 jsou kroniky doplněny obrazovou i listovou přílohou.