Postřižiny

Po stopách filmových Postřižin

Vzpomínáte? Měšťanský pivovar s pověstným komínem sloužícím „anóbrž jako rozhledna“, proslulá koupací káď, zabijačka pod rozkvetlou třešní, stará kašna, vlající vlasy paní sládkové nebo Boďovo kadeřnictví. A také hotel „U Modré hvězdy“ s půllitrem, který zmizel na ex. A samozřejmě Francinovo motocyklové dobrodružství na poli se siluetou kostela v pozadí.

Možná byste řekli, že se tyhle slavné scény točily v Nymburce. Skutečné Hrabalovy Postřižiny ano, ale ty filmové si vybraly jiné kulisy – městečko Počátky nedaleko Pelhřimova a vesnici Dalešice u Třebíče. Ať už vyrazíte z Prahy, Brna, Budějovic nebo Hradce, čeká vás ideální jednodenní výlet.

Počátky – město, kde se zastavil čas

Produkční Jan Šuster vzpomíná, že architekt Zbyněk Hloch kdysi objel téměř 150 pivovarů, než padla volba právě na Počátky a Dalešice. V Počátkách se natáčely scény s kašnou, holičstvím i hotelem „U Modré hvězdy“. Vše důležité se odehrává na Palackého náměstí, kde stále panuje ospalá atmosféra připomínající film.

Kostel sv. Jana Křtitele i měšťanské domy jsou pečlivě opravené, ale jinak tu najdete téměř stejnou kulisu jako před lety. Hotel „U Modré hvězdy“ stále stojí, jen schody z lokálu jsou už dávno slepé. Scénu si však můžete přehrát i dnes – stačí vyjít ven s půllitrem a zaklonit hlavu jako Francin.

A malá filmová zajímavost: Magda Vášáryová tehdy nevypila celý půllitr, ale jen dvě deci, protože sklenice měla dvojité dno.

Kašna, holičství a vůně starých časů

U městského úřadu stála kamera, která zachytila paní sládkovou s vlajícími vlasy projíždějící kolem kašny. Záběry zblízka se natáčely dokonce z jedoucí sovětské limuzíny typu čajka. Pro Počátky to byla událost – mnoho místních se objevilo v komparsu, někteří se dokonce vydali za filmovou kariérou.

Boďovo holičství najdete v nenápadném, dnes prázdném domku č. 29 v ulici Rudé armády. Právě tam se odehrála ikonická scéna „Povídám, Bóďo, chci ostříhat vlasy jako Josephina Bakerová.“

Dalešice – svět Postřižin, který mizí

Zatímco Počátky působí jako živé muzeum, Dalešický pivovar je jeho smutným opakem. Už při natáčení byl mimo provoz, ale v dobrém stavu. Po roce 1989 se však vše změnilo. Vlastníci se rychle střídali a někdejší filmový skvost se postupně proměnil v trosky. Z mnoha budov zůstaly jen obvodové zdi.

Přesto stojí za to se sem vydat. Krátce před vesnicí vás přivítá známý pohled na kostelík a na pole, kde Francin zápasil s motorkou a kabátem. Stačí zavřít oči a scéna se vmžiku vrátí.

Nádvoří plné filmových příběhů

Přes železná vrata pivovaru je vidět dost – oba slavné komíny stále stojí. Na jednom z nich šplhal strýc Pepin s paní sládkovou, ačkoliv skutečný výstup zajišťovali dabléři. Záběry z vrcholu se natáčely na střeše JZD Vesmír, kde filmaři vybudovali maketu komína.

Na nádvoří se odehrála spousta klíčových scén – od Pepinova řevu z kanálu po Francinovo „zkracování vzdáleností“ pomocí rádia. A nedaleko hlavních vrat najdete branku vedoucí na zahradu, kde se točila známá zabijačka s větou „Neboj, Ludvíku, budou z tebe dobré šunky.“

Závěr putování

Pokud chcete výlet završit, vyjeďte k bývalému JZD Vesmír nebo se projděte k dalešickým rybníkům, kde se Francin dověděl, že bude mít spisovatele. Jak říká Jan Šuster: „Byly to krásné časy.“ A při procházce Počátky a Dalešicemi vám možná dojde, že něco z té filmové poetiky tu zůstalo dodnes.